London callin´!

Po šíleně náročném týdnu, kdy jsem neměla ani chvilku času pro sebe, přišel ten dlouho očekávaný víkend! Víkend v Londýně!U této ženy!

Už jsem se stihla naladit na Britskou notu, tzn. všude chodit pozdě a nic nestíhat, takže celou cestu na nádraží jsem v poklusu nadávala sama sobě, že ten "cake" jsem mohla oželet a vyrazit dřív. Vlak zrovna přijížděl na nástupiště, takže jsem jen naskočila a cítila se jako doma, při cestě českýma drahama. Tolik lidí ve vlaku jsem nezažila dlouho, pán s bílýma rukavička co by nás cpal dovnitř by se docela sešel :D V půlce cesty jsem koukla na tabuli: Train for Birmingham!. Panika, doprčic, já jedu opačným směrem!! Nicméně aktuální poloha na google maps mě uklidnila. Jedu do Londýna!

V sobotu ráno jsme si přivstaly a vydaly se na London Eye! Obrovsky omílaná atrakce, tak jsme si řekly "why not", jednou se to zažít má. Navíc jsme měly 50% slevu, takže 11 liber už se snést dá!

Skoro každá kabinka měla ze spodní strany na sobě vlajku jednoho státu účastnícího se Rugby Worldcup :)

Při objevování krás Londýna se k nám připojila i Evička :) Nicméně z Oka jsme všechny byly poněkud zklamané, Londýn z výšky jsou prostě jen šedé budovy a jeřáby. Jediné co z ptačí perspektivy stálo za vidění byl Big Ben a Houses of Parliament.

Dalším na programu byl Trafalgar square, kde se konal Afrika festival. Spousta Afrického jídla, tanců, usmívajících se černochů, hudby, modní přehlídka a stánky.

Vyzkoušely jsme si i Drum workshop.

Evička klopící nějakou místní specialitku a my popíjející kokosové mlíko :)

Pří tomhle mě jako první napadlo v kolika tak asi bude potřebovat náhradu kyčlí :D

Pokaždé, když jsem v Londýně, tak je pro mne povinná zastávka v Tate modern,což je galerie moderního umění.

No a nakonec jsme si to zamířily na Sky Garden. S tímto nápadem přišla Míša, velice sympatická a zcestovalá bloggerka (http://www.itchyfeetdiary.com/), na jejíž blog jsem narazila úplnou náhodou. Po výměně pár písmenek jsme si padly do oka a domluvily společnou návštěvu tohoto skvostu!

Mrakodrap, v jehož 35.patře je zahrada, restaurace, bar a nádherný výhled na Londýn! Tentokrát byl účel vidět Londýn v noci. Návštěva se musí bookovat dopředu, ale jinak je to všechno zadarmo a ta atmosféra vám vezme dech. A co teprve až se setmí! To se ani slovy popsat nedá, to se musí zažít!

Budova, na jejímž vrcholku je Sky garden.

V dálce barevně svítící London Eye.

Pro porovnání...ve dne..

v noci...

Tower of London a London Bridge.

 V neděli už nás čekalo jen nádraží Kings cross a obrovská řada na fotku s vozíkem a plyšovou Hedvikou a následně Camden Town. No a pro mě hororová cesta domů....ráno jsem zjistila, že na mojí trase je výluka a nechtělo se mi cestovat dvě hodiny a tak jsem zvolila jinou trasu z jiného nádraží. Už jsem seděla ve vlaku a 10min před odjezdem mi něco říkalo, že by ta jízdenka, kterou jsem si koupila už před 14ti dny, nemusela platit na tento vlak. Tak jsem v panice pobíhala po vlaku a hledala zodpovědnou osobu. Ve First Class jsem našla stevardku, od které jsem se dověděla, že s tím jet můžu, ale pro jistotu se mám zeptat průvodčího na konci vlaku. 3min do odjezdu jsem ho našla a dověděla se, že mi ta jízdenka teda neplatí a že musím na úplně jiné nádraží! Tu zoufalost nepřeju nikomu, moje nohy protestovaly, očí se zavíraly, peněženka plakal a já mám ještě někde cestovat. Uff. Slitování přišlo a pan průvodčí mě ve vlaku nechal dojet až domů :)

Po návratu jsme všichni usedli ke společné večeři i s Nanou, alias Londýnskou babi. V krbu plápolal oheň, stůl plný jídla, červené víno a přípitek "Welcome home, Lenka" zakončil úžasný víkend.

Londýn je okouzlující a nádherné město, a i když jsem tam byla už minimálně pětkrát, pořád je co objevovat, pořád vás má čím okouzlit. Nicméně je to pro mě město, které budu ráda navštěvovat, ale bydlet bych tam nikdy nechtěla. Draho, davy lidí, dojíždět je náročné časově, ale i peněžně a na každém kroku Češi :D

Pár novinek na konec. K jazykové škole jsem se rozhodla přibrat si i soukromé hodiny angličtiny, ale asi mě to finančně zruinuje :D Protože "mám času habaděj", rozhodla jsem se taky pár hodin týdně dobrovolničit v secondhand knihkupectví Oxfam, Ono každá komunikace s lidmi mě posune dál v angličtině. A včera mi HF nabídl pozici zdravotníka v Rugby týmu našeho "teenagera", takže mě v nejbližších dnech čeká zdravotnický kurz specializovaný na Rugby a pobíhání po hřišti s kufříkem první pomoci :D