To Quack or not to Quack!

Stratford upon Avon, proslulé to město, rodiště Williama Shakespeara, cíl všech turistů a cíl všech našich návštěv. Ale, mezi námi, po hodině není co vidět a centrum je jedna ulice :D Nicméně na podzim jsme tam byly s Bářinou mamkou a jejími spolupracovníky a teď v únoru se Sárou a Matějem, kteří za mnou přijeli.

Stratford upon Avon, well known city, birthplace of William Shakespeare, a destination of all tourists and all of our visits. But, just between us, after an hour there is nothing left to see, because the city centre is just one street :D Nevertheless, Bara's mum, her colleagues and me were there in Autumn and Matěj, Sara, my friends and me went there this February.

Historické centrum, ulice kde lze najít Rodný dům Shakespeara
Historic city centre, where you can find a birthhouse of Shakespeare

Rodný dům Williama, což není nikde napsáno,vchod je o barák vedle, takže člověk asi musí být jasnovidec :D
Shakespeare's house, there is no sign, so you have to be a psychic to gues it :D

Nová verze Hvězdných válek, alias on to napsal Wilda! :D
New version of Star wars, well Will wrote it! :D

The Royal Shakespeare Theatre, na břehu řeky Avon, je zasvěceno, překvapivě, Shakespearovi a bylo založeno už roku 1932. Kromě Royal Shakespeare Company, která hraje Shakespearovy hry, tu vystupují i jiné divadelní spolky.

The Royal Shakespeare Theatre, on a bankside of the river Avon, is devote, well surprise!, to Shakespeare and it was estabilished in 1932. Besides Royal Shakespeare Company you can find another theatre groups here.

Royal Shakespeare theatre

Lodičky se jmény postav z Shakespearových her, Romeo a Juliet byli na výletě :D
Boats named after great Shakespeares characters, Romeo and Juliet were on a trip :D

V jednom z místních kostelů je pohřben William Shakespeare, teda, on to tu o sobě tvrdí každý druhý kostel, takže kdo ví, kde je pravda :D Nicméně v jednom z nich to vypadalo nadějněji než v těch ostatních, bylo tam totiž několik nástěnek s informacemi o jeho životě, z čehož mi v hlavě utkvěla jedna....William si bral svou ženu už když byla těhotná!! Uličník jeden! :D

William Shakespeare is buried in one of the Churches here. Well, every other Church claim that it is the right one, so who knows what is actually the truth. We found some boards with information about him in one of them and his life from which I remember just one...when William got married, his wife was already pregnant. Naughty, naughty! :D

By Sara

By Sara

By Sara

S Bárou máme pár věcí společných.... :D
We have some things in common with Bara :D

Útok labutě :D
Swan's attack! :D

News!

Před dvěma dny jsem si po dlouhé době sedla k počítači a začala psát článek, který začínal takto…

„Pořád jsem čekala, až budu moct napsat nějakou dobrou zprávu jako „jupí, mám práci!!“, ale v polední době to spíš vypadá pravděpodobněji se zprávou „jupí, vyhrála jsem jackpot!“. A ne, nezačala jsem sázet :D

Stádia hledání práce:

První: Pečlivě vybírám práci…hm, co by mě tak bavilo…hm, jestlipak splňuji jejich požadavky…NIC

Druhé: Bezhlavě klikám na každou práci, na kterou narazím…jedno, co to je, jedno, co chtějí …NIC

Třetí: Obíhám pár pohovorů a čekám, až mi zavolají, jak jsem dopadla...NIC

Tak čekám co „ohmajgád“ bude další stádium!!!

Do toho mě brzo čeká zkouška z angličtiny, ze které musím dostat docela dost bodů, aby mi tu dali licenci u Anglické lékařské komory, a moje učitelka angličtiny mi prakticky řekla, že to bude velice, velice „difficult“…no velká podpora, řekla bych!“



Two days ago I started to write an article beginning like that...
"I wal waiting for the moment that I would be able to share some good news such as "yay, I have a job!!", but lately it's more likely that "I won a lottery!" . And no, I haven't started to bet! :D

Stages of looking for a job:
First: Carefully looking for a job...well, what would I like to do...hm,am I meeting their requirements?...Nothing
Second: Headless applying for every job that I have found...don't care what they want...don't care what kind of job it is...Nothing
Third: Attending a couple of interview and waiting to hear from them...Nothing
So I am waiting what  is the next stage...

Becouse this is not enough I am going to have an English exam soon. I have to get a pretty high score so General Medical Council can give me a licence to practice and my English teacher litteraly told me that It will be really difficult for me...well, that's a support!"

A v tom mi pípl email s opravdickou nabídkou práce!! Když už jsem se pomalu smiřovala s tím, že budu muset jít vykrást banku, abych všechny ty poplatky zaplatila, ono to přišlo!! Po měsíci a půl, kdy jsem každý den obcházela město a rozdávala CV jako Večerníček před pohádkou a večer co večer vyplňovala nesmyslně dlouhé „application forms“ na internetu! Není to nic zvláštního, prostě práce v obchodě, ale peníze jsou potřeba a pro to, aby si člověk splnil sny, je holt potřeba na chvíli dělat to, co ho úplně nebaví a jít oklikou.



Right at this moment I have received an email with a real offer for a job!! Can you believe that? I slowly started to think that I would have to rob a bank so I can pay all of those payments. And it came! After a month and a half of handing millions of CV's in and filling ridiculously long application forms on the internet night after night! The job itself is nothing special, just working in a shop, but sometimes you have to take the long, unpleasant way to achieve your goals!

Moje host rodina je naprosto skvělá! Řeším teď spoustu byrokracie, která se týká přihlášení do Lékařské komory, a oni mi s tím hrozně pomáhají. Mám tendence si všechno zařizovat sama, ale radši se vždycky chodím ujistit za Adrianem, jestli jsem to nepochopila špatně :D Dokonce mi nabídli, že pokud to s hledáním práce v nemocnici nepůjde nijak rychle, tak že můžu přes prázdniny zůstat tady u nich a jezdit na pohovory odsud! Nedávno jsem se rozčilovala nad tím, že já teď dám desítky tisíc za vyřízení všech papírů (ano, jen za registraci do komory a anglický test jsem už dala 16tis), strávím nad tím hodiny, oni si pak odhlasují výstup z EU, já nedostanu vízum a vyhodí mě ze země! Naštěstí prý mi to jako doktorovi nehrozí :D

Nejvíc mě pobavilo, že Česká lékařská komora mi nemůže (pochopitelně) vydat potvrzení o členství u ČLK, protože jsem u ní nikdy registrovaná nebyla, ale můžou mi vydat potvrzení o NEčlenství a ještě za to chtějí 300kč :D :D


My host family is amazing! I am dealing with loads of byrocracy concerning application for General Medical Council and my family is really helpful. I tend to cope with everything on my own, but I ask Adrian from time to time just to reasure myself, there is still some kind of language barier :D They even offered that I can stay in their house a bit longer until I find my own accomodation. Recently, I was so angry, because of the paperwork. I pay so much money and invest so much time a they will kick me out of the county if they deceide to exit European Union. But Adrian told me that this is not going to happen :D

Život v Anglii

Tak opět uzrál čas na pár řádků...nebo si jen prostě potřebuju postěžovat :D Uff, koncem února tady budu už 6 měsíců! Neskutečně to letí! První měsíce jsem si pořád opakovala, že nebudu myslet na budoucnost, co bude po aupair roce, že na to je čas až po Vanocích. A hle! Vánoce jsou už měsíc v čudu. Od začátku jsem z Anglie nadšená, ale tak nějak jsem očekávala, že mi spadnou růžové brýle a nebo až přijedu domů na Vánoce, tak se dostaví pocit "ano, tohle je domov a za nic na světě mě nikdo nedostane zpět do Anglie". Ale ne. Postupem času jsem objevila i stinné stránky. A že jich je! Bohužel, nikde není tráva zelenější. Každé má své pro a proti. A záleží jen na člověku, co je pro něj důležité a co upřednostňuje.

The time for writing came again...or I just need to complain about stuff :D Uff, by the end of February it will be 6 months since I came to England. Time is passing so quickly! 

Kdybych si příště, až pojedu z ČR, mohla do kufru zabalit rodinu české pivo a kamarády, byla bych nejšťastnější na světě!

 Nicméně jsem se rozhodla to v Anglii zkusit, postavit se na vlastní nohy. Což vlastně prozatím nic neznamená, jak jsem zjistila, nebude to lehké a bude to chtít hodně dřiny a peněz! Což je momentálně moje největší starost a překážka! Jako au pair sice nemám žádné výdaje na jídlo a na bydlení, ale pokud pomyslím na budoucnost, tak se o mě pokouší mdloby. Pro informaci, pronájem dvoupokojového bytu u nás ve městě (ano,cenově je spíše v té vyšší kategorii) stojí 1 200 liber měsíčně, což je v přepočtu cca 45 000 Kč. A pokud si někdo mysli, že zde doktoři vydělávají obrovské peníze, tak bohužel, není tomu tak. Plat se pohybuje různě, ale v průměru zde doktor po škole dostane cca 78 000 Kč, odečtěme bydlení, jídlo (které je asi nejlevnější položka, vychází na dvojnásobek našeho, přičemž kvalita je mnohonásobně vyšší, ovoce chutná jako ovoce, dámy a pánové!), ošacení, služby (což je taky pálka, pán se přišel PODÍVAT na rozbitou troubu a chtěl 70 liber, cca 2 600 Kč :D, asi si otevřu firmu "chodíme se dívat na rozbité věci"! :D ). Zprávy ala doktor v Anglii si žije na vysoké noze se stávají skutečností až po pár letech. A pak jsou to opravu závratné cifry. Ono se ale může všechno změnit. Mladí doktoři tu teď taky stávkují, protože se vláda rozhodla jim sice zvýšit plat o 11%, ale chce soboty platit jako normalní den, což ve výsledku stejně znamená, že budou mít platy nižší. Mladý doktor tu slouží pomalu každý druhý víkend, ale na oplátku se tu o ně opravdu skvěle starají, každý má svého supervisora a míra zodpovědnosti je poněkud nižší. Navíc se řeší privatizace NHS a pokud si k tomu všemu Britové odhlasují výstup z EU, tak asi pěkně pofrčím zpět do ČR :D

Na základě toho, že nemám absolutně šanci si našetřit z aupair platu na poplatky s hledáním práce v nemocnici spojené, jako jazykový test 6tis, registrace v lékařské komoře 10tis, natož pak na byt, jídlo, atd., jsem se rozhodla najít si další part time práci. Taky žádná brnkačka, člověk si musí zařídit NIN (national insurance number), pro které jsem si musela se štosem papírů (pas, dopis od rodiny, smlouva s rodinou, utility bill atd) až do Birminghamu. Dále musí mít UK bankovní účet, kde je taky potřeba složitě dokazovat, že jste tu legálně. Aby toho nebylo málo, hledám už 3. týden a i na prodavačku tady vyžadují pomalu dva roky zkušeností!! Wtf?! Každý druhý den podléhám frustraci a každý první den se vznáším na obláčku jménem "hope".

Co se týče způsobu, jak zažádat o práci v nemocnici, je to snad nejsložitější věc, co jsem kdy potkala. Buďme vděční za to, jak se to provádí u nás. Nikde mi pořádně nedali ucelené informace. Psala jsem dokonce do agentury, která se zabývá umisťováním českých lékařů do nemocnic v Británii, ale jelikož nemocnice platí agentuře jen za atestované doktory, tak s neatestovanými nikdo nemá zkušenost. Budu hledat a obepisovat dál a další článek snad na sebe nenechá dlouho čekat :)

Mějte se krásně a nenechte se odradit prvním, ani pátým nezdarem!
Frustrovaná, ale nevzdávající se L.

swimming pool

Po čtrnácti dnech, kdy jsme se s rodinkou neviděli, bylo všechno sluníčkové. Spousta úsměvů, malá mě pořád objímala (já podezřívala HF, že splnil svoji výhružku, Sandrine nechal ve Francii a dovezl její beta verzi), v baráku nám celé dny pracoval hodně svalnatý milý muž na renovaci koupelny. Josephine plánovala oslavu narozenin, na bazéně. Jako dozor nad hejnem puberťaček šesti skoro dospělými děvčaty měl jít HF a já při představě, že na ně tak maximálně dohlédnu v šatně a pak si budu plavat, kývla také. Naivita vládne světu! :D Josephine se začala bouřit, že dva dospělí jsou moc a že "daddy" je moc "embarrassing" a že chce jenom mě. Měla by to být pro mě vlastně pocta,což? :D
Tak fajn, co už, tu hodinu tam vydržím.

Zděšení číslo jedna: ony tam chtějí být 3 hodiny!! Co tam kruci budu dělat tak dlouho?
Zděšení číslo dvě přišlo ve frontě, když se mě někdo zeptal, jestli čekám na "Splosh". Neměla jsem páru, co to jako má být, já jdu přeci na bazén. Po chvilce mého blbého pohledu se HF rozhodl odpovědět za mě, "yes". A sakra. Tady něco nehraje. Na co to vlastně čekám? Začala jsem zběsile "googlit", vyskakovala na mě hesla jako..."bouncing castle", "floating boats"....NE!Tohle jsme si nedomluvili. To tam jako budu s partou dětí skákat v hradu a jezdit na lodičkách? Cože? Unesou mě ty věci vůbec? :D

Fajn, rozloučila jsem se s plaváním. To přežiju. Neměla jsem tušení, co se ode mě očekává. Nechtěla jsem být přímo s holkama a dělat jim až moc velký dozor. Všude bylo milion lidí a udělat jen jedno tempo bylo nemožné. Tak jsem porůznu postávala v bazéně a rozhlížela se kolem, občas se přemístila do vířivky. Jako profík jsem holky chtěla pozorovat z dálky. Což by bylo fajn, kdybych si vzala čočky a viděla tak na víc než metr :D Po nekonečně dlouhé době jsem zaostřila na hodiny a zjistila, že tam jsem jenom 15 min!! Po 30 min jsem se začala poprvé v životě modlit ať už je konec. Po 45 min mi začala být neskutečná zima. Po hodině přišlo hlášení, kterému jsem absolutně nerozuměla...jen něco o "three pounds". Proč safra hlásí jestli někdo ztratil 3 libry?! Přistoupila ke mě plavčice, že už musím jít, že mám zelený náramek. Ahááá! To nebyly 3 libry, ale "green bands". Joo, to zní fakt stejně :D

Na závěr pár vysoce zábavných vtipů z "Christmas crackers" :D

On my way to the airport

                                             Chaos, chaos, chaos!Celý den. 

Ráno jsem se probudila hodinu před budíkem a samým natěšením už nemohla usnout! "Finally! I´m going home for Christmas! Yey!" V Anglii je neskutečně snadné propadnout Vánoční atmosféře. Všichni jsou "excited", "Christmas hugs" se rozdávají na potkání, stejně tak jako přáníčka. Mne objala dokonce i moje kolegyně z obchodu, o které jsem si myslela, že je pravá Anglická ledová královna! :)
Se Sandrine jsme to pojaly "ponašemu", dostala jsem "Christmas fist bump" :D Dopoledne jsem ještě pouklízela barák, hm well, to bych pak po kuchyni nemohla rozsypat mouku a zakydat sporák opět a znovu, takže práce vlastně na nic. Ale co! I´m going home! :D Ani rozlomený koláč vejpůl, který jsem upekla, mne nerozhází :D

Šinu si to s kufrem ze své věže po schodech do ložnice host rodičů, abych ho šoupla na váhu, co kdyby měl víc než 23 kg. Ale kdeže, tolik mít nebude, vždyť mám jen to nejnutnější. Váha mi ohlásí 25kg! No do*! Co vyndat fakt netuším! Jsem se s těma dárkama rozšoupla! Nakonec to nacpu do příručáku, kabelky! Vyřešeno :D
Před odchodem z domu HM po 5min přemlouvání donutí Thomase ukončit hru na počítači a rozloučit se se mnou. Thomas se vítězoslavně postaví, popotáhne kalhoty a prohlásí "bye" s pohledem upřeným do země. Super, tak na tohle jsem fakt čekala :D Na autobus na letiště mě veze HM s Josephine a vyjedeme typicky pozdě! Já samým natěšením zapomínám mluvit anglicky a tak na všetečné dotazy odpovídám jen "hm, yes, not sure". Snažím se dostat do haly autobusového nádraží, stojím před prosklenýma dveřma, mávám, skáču, popocházím. "Hergot, automatic doors, a stejně se neotvíraj! To snad budu muset obejít nebo co!" A taky že jdu. Vevnitř při čekání na autobus, který má 20min zpoždění, což se nám nikdo neuráčí oznámit, si všimnu cedule: "bus activated automatic doors". Pak se můžu divit, že se mi neotevřely :D

Po třech hodinách na letišti se postavím do řady na odbavení, která je společná pro 5 letů stejné společnosti a je dlouhá přes celou halu! Naštěstí to jde docela rychle, jen čekání mi znepříjemňují 3 ženštiny stojící za mnou. Dvě z nich jsou Slovenky, jejichž anglická výslovnost mi drása uši, ale horší je obsah toho, co povídají! Pomlouvají každého druhého, nahlas zpívají, vydávají neidentifikovatelné zvuky. I´m still excited! More or less! Chystám se projít přes rentgen a pán mi povídá:" You need to take of these boots!" "Sorry?" "You need to take off these boots!" Koukám po lidech okolo a všichni obutí. Fajn, než se naděju, procházím se po letišti v ponožkách se sobama! No a co jako! Vedle mě stojí kluk v mých letech, co vypadá, že se zapomněl převléct z pyžama a hned mi je studno méně :D
V řadě do letadla za mnou zase stojí ty tři prapodivné, hlučné ženštiny a já vytahuju mobil a píšu zprávu kamarádce, jak mne to nehorázně obtěžuje a co si myslí! Ano, už jsem skoro doma a objevuje se moje česká pomlouvačná, věčně si stěžující stránka :D
Na letišti v Praze se ještě půl hodinu naháním s rodičema. "Kde si?" "Terminál 1." "Ne, my jsme na terminálu 1." "Ne, já jsem na terminálu 1." "Ne,my!" :D

Srdíčko, které jsem dostala od své kadeřnice Evičky a má mi přinést lásku, tak uvidíme :D

Christmas is coming!

Vánoce jsou obrovská událost! A když říkám obrovská, tím myslím opravdu obrovská! Všichni jsou natěšení, všude jsou světýlka, dávají se veledary, Vánoční akce v obchodech, "Christmas markety" v každém městě. Všichni nosí "Christmas jumper". Onehdá jsem potkala asi 60ti letého pána ve Vánočním svetru se sobem Rudolfem (na svetru :D ) v Tesco. Pokud nemáš svetr nevadí, můžeš nosit aspoň Santovskou čepici! V rádiu hrají koledy, tedy spíš "Christmas songs". On je totiž rozdíl mezi "Christmas songs" a "carols". Jsem byla dneska poučena! :D V obchodech je záplava, opravdu záplava Vánočních přáníček. Denně dostáváme minimálně 3!! Co jsem se ale rozhodla já předat svoji rodině, je pečení cukroví. Moc nechápou, proč peču tak často a ještě víc druhů. A to jsem napekla jenom tři druhy! Perníčky, linecké a rohlíčky. A už vůbec nechápou, že by se to mělo nechat na Vánoční svátky. Takže to co jsem napekla včera, už je skoro sežráno :D A perníčky nestihly změknout :D

Christmas is a huge event! And when I say huge I mean really huge! Everybody is excited, Christmas lights everywhere, presents (prezies) are so generous and Christmas markets in each city! Everybody wears their Christmas jumper. I met sixty years old man in Tesco wearing his Christmas jumper with reindeer the other day! And if you don´t have Christmas jumper who cares! You can wear Santa´s hat! Christmas songs are played in radio, but carefull, not Christmas carols, those are more religious ones how I was taught by Sandrine. Shops are overflowed with Christmas cards and min three of them are daily delivered to our house! Girls give one to every schoolmate! One of my gifts to family is baking Czech christmas sweets! Nobody understands why I bake every day and everytime another kind of sweet. And I baked just three kinds! And they don´t understand that it supposed to be left for holidays either, so almost everything is eaten by now :D And gingerbreads didn´t make it to get softer! :D

S holkama jsme taky objely snad všechny trhy v okolí. Většina z nich je inspirována Německem, bratwursty a gluhweine. První byl Birmingham.

My friends and I, we managed to visit almost every Christmas market in neighborhood. Loads of them are inspired by German markets, bratwursts nad gluhweine. Our first one was in Birmingham.

Ale kdepak, žádné město se svou výzdobou, atmosférou ani ničím jiným nevyrovnají Londýnu! Pro to snad ani nejsou slova! V každé ulici, na každém domě, stromu či jen sloupu obrovská světla, nádherná, barevná! Ano, člověk se musí obrnit obrovskou trpělivostí, protože ty davy lidí jsou neskutečné! Jako by se celý Londýn vydal do ulic, ale stojí to za to!

No way, no other city can beat London with Christmas lights or the atmosphere! There are no proper words to describe it! You can find huge lights on each street, each house, bautiful, enormous, colourful! Yes, you have to stand the crowds, but it is worth it!

Naladěna na Vánoční notu každou kostí a svalem jsem své anglické rodině uspořádala České Vánoce, což nakonec byl trochu mix. České jídlo, ryba a bramborový salát, "Christmas crackers", naštěstí žádný "minced pies", "Christmas puding or cake", protože to jsou doslova "disgusting" věci! Všichni jsme se na to krásně oblékli, mladý se dokonce sám nabídl, že upeče nějaký zákusek a dobrovolně si oblékl košili ( což moc často nebývá :D ). V "crackerech" jsme měli každý čepici, vtip a autíčko, kterým jsme závodili, kdo dostane dárek :D Do teď se divím, jak moc ke mě byli štědří! Jsou skvělí! :)

Inspired by Christmas mood, I made Czech Christmas dinner for my family. It was kind of mixture at the end. Czech food, fish, potatoe salad, Christmas craskers, luckily no minced pies, Christmas puding or cake, because these are literally disgusting! Everybody was wearing nice clothes, even our young boy offered that he can bake some cake and put on nice shirt ( this doesn´t happen very often! :D ). There was party hat, joke and racing car in each cracker, so we raced who get to get present! :D I still just can´t believe how generous were they! They are so amazing! :)

No a další den jsme si to zopakovaly s holkama! International vegetariánský Christmas lunch, finish Christmas drink, haloumi, bramborový salát a finské krekry s brie, no a nechyběly muffiny! :)

The day after we had another Christmas lunch with my friends! International vegetarian Christmas lunch, finish Christmas drink, haloumi, potatoe salad, finish crackers with brie, and muffins can´t be missed! :)