doktorka v Anglii: Blivajzník, pivo anglické!

Sunny! Sunny! Sunny! Finally! Kouknu ven, obloha vymetená, to se musí využít! Tenhle víkend je v Leamingtonu Food festival! A protože včera jsem z těch 150 stánků okusila jenom jeden, jeden!!, cupcake, dneska se to musí napravit. Bylo mi sděleno, že půjdem s celou rodinkou na festival na oběd, juch! Well, jenže u nich oběd znamená nejdříve tak ve 2, tak si dám pro začátek černý čaj s mlíkem a chleba s tahini, což je sezamová pasta, která ale stejně chutná jak arašídové máslo. V kuchyni jsem potkala HF jen v kraťasech a tričku s krátkým rukávem!! What?! No tak to ani náhodou, beztak je tam kosa, ale vysvitlo slunko, tak angličani shazujou všechny vrstvy. Ach omyl, omyl! Ten huňatý svetr opravdu potřebovat nebudu :D Už včera na Food Festivalu bylo snad celé město a dnes!? Kdyby to bylo v ČR, tak si pomyslím, že dávají něco zadarmo. Obrovské řady u každého stánku! Sortiment čítal od sladkých koláčů, muffinů, cupcaků, macaronek a jejich bezlepkových či veganských variant, po hlavní jídla snad ze všech koutů světa, italská jídla, francouzká, karibská, indická, thajská, španělská, burgry (mimochodem potkala jsem stánek s burgrem z klokana, zebry, divočáka a jelena) a kdo ví co ještě. Samozřejmě nechybělo tak minimálně 10 druhů piv. Jsem tady a hodlám se postavit výzvě, jdu na pivo! Dlouhá řada, stejně jako název Old Pal, napovídali, že by to mohl být dobrý pokus, ale po prvním loku jsem věděla, že staří přátelé teda rozhodně nebudem! Bylo to jak kdybych žvýkala kvasnice! Brrr. Ach zlaté naše české pivíčko, ty mi budeš tak chybět! Kdyby se někdo odvážil přijet na návštěvu, nebo i někde poblíž, přijímám plechovky jakéhokoliv obsahu! Tento přešlap vedle mi dodal odvahu vystát nejdelší řadu v okolí na churos (čti „čuros“, oukej jídlo s tímhle názvem jsem prostě musela zkusit :D ) a na kuráž jsem si koupila krabičku Makaronků! Pro dnešek testovací úkol splněn :D No jenže jak jsem tak stála v řadě, co s tím pivem „blivajzníkem“ (takovýto bych tomu dala název já), že?! Ze setrvačnosti jsem usrkávala a dostala se až do půlky, kdy mi přišlo, že další lok a celé pivo pude ven i s burgrem, co jsem měla před tím! „Čuros“ mi spravily náladu! Převelice, rozhodně nedělají čest svému jménu! Aby toho nebylo málo, tak na večeři jsme měli mušle! Další prvenství pro mé chuťové buňky. Co by si každý odvážlivec gurmán měl zapsat za uši je, že Angličané prostě nemají nos, natož chuťové buňky na alkohol…a Japonci taky ne, protože to jejich Saké, to je vážně ještě odpornější než anglické pivo!