Den blbec

Den blbec. Předzvěstí bylo už ono, staré, známé probuzení se před budíkem aneb Ne, je brzo, zavři oči, no tak, dělej, usni, ještě 15 min můžeš spát, neeeeeee! Tak teda vstanu, no! Vydám jsem se hledat malou Sandrine, její první školní den, s předtuchou, že ji budu muset za nohu tahat z postele. Postel prázdná, kuchyň prázdná, postel rodičů prázdná, prolezu ten čtyřpatrový barák dvakrát, ano dvakrát!!, ty schody běhám už jak laňka (ladně, ne že bych měla tak chlupaté nohy) a kde ji najdu?! U počítače, totální ignorace. Až na moje zoufalé mávání rukama před jejím obličejem zareaguje. Na stole dlouhý seznam povinností, mimo jiné odnést šek do banky. No výborně! Nejenom, že jsem to nikdy nedělala, já si to napoprvé lajznu v Británii, kdy občas opravdu bojuju s tím jejich přízvukem, protože „haloooo, nejsem Brit, nemůžete na mě mluvit jako ve společnosti pěti ženských, kdy je nutno říct vše v jedné minutě, jinak vám do toho skočí druhá!“. Než si doma stihnu řádně odpočinout (ne, někdy ani 3 hodiny nejsou řádné!), nastane čas úklidu! Najdu vysavač a co to?! Funguje, respektive vysává, jen když držím to tlačítko ON, ale v kuse! Fajn, zkuste si někdy vysávat s jednou nohou na vysavači, který vám ujíždí, a do toho se pohybovat kupředu, jelikož odvysávat všechno z jednoho místa jaksi nejde. Challenge accepted! Opravdu doufám, že v domě nejsou žádné kamery! :D Na druhou stranu takové reality show ala život jedné rodiny bych asi vydělala majlant :D Tak si tak vysávám, až dojdu do teenagerova pokoje, Thomas. Nejenom, že na zemi je tolik trenek, že si neodvažuju spočítat, jak staré jsou ty nejstarší, ale najdu tam tohle!!

No to si dělá srandu! Tohle mě fakt rozpálí do běla! :D Neměla jsem čas do toho nakouknout, ale až bude, předpokládám, že to vydá na jeden článek :D Čas běžet pro malou do školy, ale záhy zjistím, že v botě mám díru! No letí do koše! Vyzvednu malou a dovedu ji k tutorce (skládá v sobotu nějaké testy, tak jí doučuje) a cestou cítím, že na noze mi raší obrovský puchýř! Konečně usedám do parku s knihou a jak si tak ofoukávám bebí, dojde ke mně malý roztomilý buldoček a začne mě očmuchávat! (ano, a třeba i takhle málo stačí k tomu, aby se tady na vás majitel usmál a mile vás pozdravil).Tak aspoň něco pozitivního :D Za chvíli přihopská veverka (jako správný turista hned vytáhnu foťák a fotím, načež ke mně přistoupí paní se svou historkou o tom, jak ráno viděla veverku nesoucí si ořech :D ) a začne svítit sluníčko, že by konec  dne blbce?! Ne, dojdu do banky 17:01, mají otevřeno do 17:00.

Vážně doufám, že úderem půlnoci tohle skončí, jelikož zítra píšu test z angličtiny. A reference mého HF, který mi furt tvrdí jak je moje „spoken english excellent“, mě asi nezachrání (stále nevím, jestli si ze mě spíš nedělá srandu :D). Dneska nám u stolu tvrdil, že se v noci stalo něco významného a bylo to v televizi. Odpověď malé: Královna oslavila výročí a skočila padákem. Při té představě mi ujelo malé (fajn, možná větší) uchechtnutí, za čož jsem byla okřiknuta, ať se nesměju. Když je ve větě slovo královna, asi nesmí následovat smích, píšu si :D

Tohle bych nosit fakt nechtěla :)

Malá vaří! Croque monsieur, pro čechy toust :D

Hrozně vtipné vozítko, takové opláštěné kolo :D

Jam, který neztuhl. Já nevím, jestli jsou tak líní, ale prostě mouka, v které je už kypřící prášek, a cukr, ve kterém je už ztužovadlo, je divný vynález a nefunguje tak, jak má! (ne, není to rukama :D )

Whole new brand! :D