A příběh pokračuje...

Jako by Briánie plakala nad událostmi posledních dnů, pobrexitové počasí bylo hodně pršivé. Ano s malýma přestávkama....aaa, slunce...(za 3 sekundy)...hm, tak nic...Nikdo nemůže Já nemůžu uvěřit, že tohle je hergot léto. Ano, všichni mi to tufurt omílají, ale já tomu prostě odmítám uvěřit...15 stupňů? Jako vážně? Když říkám událostmi, tak na prvním místě je samozřejmě BREXIT. Téma číslo jedna...a jak to poznáte? Britové se vzdali vděčného konverzačního tématu, kterým vždy začínají debatu a většinou i končí. Počasí. Teď je to Brexit. Tak to je safra vážné. A taky že je. Troufám si říct, že to docela sleduju. Přeci jenom, ještě před pár týdny jsem si byla na 100% jistá, že tato země bude mým domovem na nějaký čas. Spousta mladých je teď obrovsky naštvaná na ty starší, kteří to prakticky odvolili...a upřímně, ti starší by měli být naštvaní na sebe taky. Leave volili jen proto, aby se sem nedostali uprchlíci a proto, že slíbili, že peníze, které nebudou dávat EU, půjdou na NHS. A co? Den poté se oznámilo, že to nejspíš není tak úplně pravda. Já bych teda byla nehorázně naštvaná. A tím spíš, že teď vlastně ani nikdo z politiků nemá páru, jak jednat dál....

Adrian si z toho aspoň dělá srandu:
A: Ha! Já všem říkám, že jsem jediný v baráku, kdo volil Remain.
Já: No a říkáš, že jsi jeden z jednoho? Vlastně 100%?
A: Lenko! Jistě že ne, takhle je to větší sranda!

A téma číslo dvě, fotbal samozřejmě. "Vždyť Island má stejně obyvatel jako Leicester", bylo mi řečeno, "je to jako bys vybrala 23 lidí z Leicesteru! To ani nejsou profesionálové! Půlku roku ani netrénují, protože jsou pod sněhem!" Jedna katastrofa stíhá druhou a teď už jen čekají, co přijde do třetice....

Já si teď taky prožívám své minikrize, neboli existenční....pokolikáte už? :D Jsem teď na týden doma, kam jsem se těšila jako malá holka, ale už po prvním víkendu je to tu...Člověk by si řekl, jak si to tu po několika měsících pryč užívám a taky že ano, ale na druhou stranu je neskutečně těžké říkat přátelům "ahoj, uvidíme se kdo ví kdy". Anglie mě mimo jiné naučila vážit si všeho...zážitků, přátel, věcí, co by jinak člověk bral jako samozřejmost. A naučila mě milovat svoji zem. Při přistávání nad Prahou v pátek večer a pohledu dolů na naše kopečky a pole mě zavalila vlna obdivu, jak je u nás krásně. A to samé zas a znovu při vyhlídkovém letu nad Orlickýma horama v rámci svatby mých užasných a dobrých přátel. Vůbec celá jejich svatba byla neskutečná....tak upřímná, jednoduchá, roztomilá a opravdu ze všeho a všech byla cítit ta láska...ono pro to ani není moc slov, která by to vážně vystihla. Zároveň mě zážitky posledních dní úplně rozpoltily....nebo jsem si to možná až teď uvědomila....A věřím, že každý, kdo kdy nějakou dobu strávil v zahraničí, to má úplně stejně. Část mě samotné zbožňuje Anglii s každým nedostatkem a ta druhá část mě neustále táhne domů, za kamarády a rodinou....A mě nezbývá než doufat, že se ty dvě části jednoho dne smíří. A nebo...?? Kdo se se za mnou přestěhuje do Anglie!?? :D šup! :D

Co se týče všeho medicínského....byla jsem na druhém pohovoru, který byl jednoduše katastrofa. Podle jména člověka, který byl uveden, že bude pohovor vést, jsem usoudila, že je to Čech. Podezření se potvrdilo, když vyslovil mé jméno správně. Ale tím to haslo....ani slovo na mě česky nepromluvil, celý pohovor se mi do obličeje vysmíval a zesměšňoval vše, co jsem řekla..."Podle Vás nemají doktoři v ČR dobré podmínky? :D Cože? To jste vzala kde? :D atd...Zdrtil mě tak, že jsem málem místo domů do Leamingtonu, jela s brekem domů do ČR...Holt ego na postu vedoucího oddělení chirurgie v Anglii není nic s čím by se člověk chtěl potkat...a zabila jsem to tím, že jsem řekla, že chci být psychiatr. Úšklebek a šáteček. Nevím, kdo z nás dvou se v tu chvíli styděl víc, že jsme vlastně stejné národnosti.
U rodinky jsem oficálně skončila v pátek, ale nabídli mi, že u nich můžu zůstat než přijede nová aupair. Takže ještě v sprnu budu v Anglii určitě....zoufale hledat práci....tak mi držte palce :)

PS: Přestaňte se mě všichni ptát na Brexit, Brexit sucks, the end :D