pondělí 3. srpna 2015

Get used to it!

Finally! První setkání s rodinou, a to trochu netypicky na neutrálním území, čili v Praze.
Pokyny zněly 9:30 na Hradě. Dorazila jsem radši půl hodiny předem a s hrůzou zjistila, že můj pokyn "in front of the Castle" je značně zavádějící a že Hrad má tyto "fronty" vlastně dva! Nervozita houstla spolu s davy lidí hromadících se všude okolo a místo poklidného postávání a vyhlížení Rodinky jsem pobíhala od jednoho vchodu k druhému ve snaze je nepropásnout. SMS v podobě "on a tram, 3 stops to go" mě zachránila a já vzápětí odepsala, že čekám na Hradě u fontánky! Už jsou tady! Oh my God! Ok!Nasadit úsměv a mávat! Začátek byl značně rozpačitý, naštěstí Rodiče byli upovídaní, holky si mě prohlížely a Thomas mě okázale ignoroval, ajaj, opravdu puberta jak má být. Koupili jsme si lístky na prohlídku hradu a vyrazili. Já se stále ještě nervozně usmívala a koktala, ale po chvíli přišla debata s HF (host father) o pivu...konečně doma! HF na hradě prozkoumal snad každý kámen a děti si pro jistotu fotili každou píď (každý měl svůj foťák). Při otázce jestli je tu teď na Hradě náš pan prezident jsem spolkla odpověď "Hope not" a řekla, že je to možné, ale pořád doufala, že tu reprezentativní postavu nikde nepotkáme. Pří odchodu se však objevilpán, který tam takto postává snad už dva roky, s obrovskou cedulí hlásající, že mu stát ukradl domov. Josephine se samozřejmě hned vyptávala, co je to za pána, co chce a jestli nemá práci. Pokusila jsem se jí to vysvětlit, ale nechápavý pohled stále zůstal.

Příšel čas oběda a my zapadli snad do té nejdražší restaurace, co se dá v Praze najít, ale čert to vem, tak se holt jednou plácnu přes kapsu, říkala jsem si. Ale při pití piva za 95 Kč jsem málem uronila slzu :D Nicméně HF nebyl jen upovídaný, ale i docela sečtělý co se týče české historie a za chvíli začaly padat dotazy ohledně Sametové revoluce a stavby Chrámu svatéto Víta. Vím já? Já, historický barbar, co v dějepise vše opsal od spolusedící! Musela jsem s pravdou ven a s odpovědí  "Don´t ask me!" jsem se cítila jako mladý Lotrando, když ho přijímali do učení! Ops! Chápavě se na mě podíval a ve snaze zachránit situaci mi říká, že mi teda aspoň dá medicínský dotaz, že prý má zvláštní "medikl kondišn" "asplínik", chvíli mému mozku trvalo, než mi docvaklo,že mi vlastně povídá, že nemá slezinu :D  Mně to tak zvláštní nepřišlo, ale nechtěla jsem ho zklamat tak jako s dějepisem, a s vykulenýma očima jsem se ho vyptávala, jak k tomu přišel. Až když jsem dojedla a rozhledla se po ostatních, všimla jsem si, že Sandrine, nejmladší holčička, se v tom jídle neskutečně pitvá a vybírá ze špenátových lazaní špenát! Koukla jsem na Violaine (HM) a ona povídá:" Lenka,get used to it!" Hlavou mi proběhlo akorát tak, že pokud nebude chtít po mně, ať to pitvám za ní, tak je mi jedno, co se svým jídlem dělá :D Proč si však objednala špenátové lazaně, když nejí špenát, to mi do hlavy nejde :D Vtip o tom, že by mohla být patolog, jsem si taky radši nechala pro sebe :D
Zbytek odpoledne jsme se procházeli kolem Hradu a pak směrem ke Karlovu mostu. Thomas se malinko osmělil a celou dobu se choval opravdu vyspěle a kradl holkám čepice, hodinky, prakticky všechno, co se dalo a bavil se tím, že mu to chtěly sebrat nazpět :D No tyhle uhlídat, to bude sranda :D Na Karlově mostě nastala moje chvilka slávy, když se mě Josephine ptala, co je na tom mostě tak zvláštního. Well, kromě toho, že ho nechal postavit Karel, mě nic nenapadlo a ze zkušenosti ala hlavně to obkecat jsem mlela o tom,jak tam jsou sochy a umělci :D Uprostřed mostu jsem byla nucena se s nimi už rozloučit a pádit na tramvaj. Nastalo objímání a smutné pohledy dětí, až mi bylo fakt líto, že musím jít. HF mi chytl ruku do medvědího sevření a se slovy "Hope we didn´t freak you out and next year is going to be fabulous" se se mnou také rozloučil!
Tak teď se těším o to víc! :)







Žádné komentáře:

Okomentovat