"Jee. Super. Jasně, jasně! Já vás ráda podpořím. Já jsem totiž taky "junior doctor".
"Jeee. A kde pracujete?"
"Ehm, hm. Teď nikde no......ale pracuje se na tom!!"
"Aha."
Well, rozhodla jsem se celý ten proces "jak, kdy, kde, za kolik, do kdy" sepsat na jednom místě, protože když jsem se o to všechno zajímala já, nikde mi to nepodali na stříbrném podnose, musela jsem všechno složitě dohledávat, respektive celý ten proces je složitý, ale určitě ne nemožný. Teda doufám!
Nejdříve je nejspíš na místě shrnout celý proces vzdělání mediků a doktorů v Anglii, protože je lehce odlišný od toho našeho. Medicína se, stejně jako u nás, studuje 6 let. Ale! Po 5-ti letech dostávají Provizorní registraci u Lékařské komory a následují dva roky tzv. Foundation programme (FY1, FY2). Tento program má sloužit jako most mezi školou a praxí a má studenty/absolventy naučit jak správně zužitkovat znalosti v praxi. Teoreticky by to mělo vypadat podobně jako "naše" kolečko v posledním ročníku školy, tak že obcházíme několik oddělení (gynekologie, pediatrie, interna, chirurgie) a měli bychom se za dohledu doktorů naučit praktické věci. Bohužel, mnohdy skutečnost zůstává jen u teorie a často se stává, že čeští medici praxí nezískají praktického vůbec nic. Maximálně se naučí nepřekážet. Ale jsou i výjimky samozřejmě.
V Británii to chodí "malinko" jinak. Každý medik má přiděleného doktora a e-portfolio, což je vlastně seznam dovedností, co se musí naučit. Protože Britové jsou posedlí jejich příručkami, návody a striktně je dodržují, tak i mladí doktoři opravdu umí to, co mají v e-portofliu zaznamenáno, mají se na koho obrátit a mají doktora na každém oddělení, který na ně dohlíží. Dále každý medik má jednoho doktora, který dohlíží na celé jejich vzdělání a musí ho vidět aspoň dvakrát po dobu praxe na jednom oddělení, která trvá 4 měsíce. Kromě tohoto mají i další teoretické lekce. Aby to nebyly jen samé výhody, do celého toho programu je složitý proces přihlašování a studenti jsou umísťováni do nemocnic na základě jejich studijních výsledků, publikací, mimoškolních aktivit a speciálního testu a preferencí, kterých můžou mít až 5. Statistika tvrdí, že 90% studentů skončí v jedné z nemocnic, které si zadali do svých preferencí. No a na konci FY1 student dostane Úplnou registraci u Lékařské komory. Nejenom, že každý medik během tohoto prvního roku dostane na starost pacienty, doktoři celkově mají trochu víc povinností než ti čeští (možná ne víc, ale jiné). Doktor píchá injekce, odebírá krev, zavádí kanyly a spoustu dalších věcí, které mají u nás na starosti zdravotní sestry. Protože naše kolečko v šestém ročníku se počítá jako to jejich, jsme oprávnění ucházet se o pozice jak FY1, tak FY2. Z mnoha úst, a je to i můj pocit, jsem slyšela, že prostě naše znalosti a zkušenosti na FY2 nestačí.
Tento systém pro nás poskytuje několik možností:
- Hlásit se do FY1. Což v praxi znamená zařídit si všechno papírování s pořádným předstihem a čekat až se na stránkách NHS objeví tzv. "zbytky" míst, které Britští medici nechtěli. Asi je to výhodné pro ty, kteří nemají žádné preference, kde chtějí být umístěni.
- Hlásit se do FY2. Uff. Kdo na to má koule, proč ne. Já s vědomím, že to takto budu muset udělat, protože jsem hloupé stvoření, které zaspalo termíny, nespala několik nocí po sobě :D
- Hlásit se na netrainingovou pozici a po roce na FY2. Touto cestou to zkouším já. Bylo mi řečeno, že s doktory, kteří nejsou zařazeni do programu, se zachází naprosto stejně, dostávají naprosto stejné vzdělání a možnosti.
....pokračování příště:
Co je to vlastně všechno to papírování? Kolik to stojí? Jak je to časově náročné?
Jak vypadá v praxi takový pohovor na místo v FY1? Co všechno mít ve svém portfoliu? JAk se připravit během studia?
Žádné komentáře:
Okomentovat