The best and the scariest day ever!

Přesně tehdy, když už jsem přestávala věřit, že mě v UK vůbec nějaká práce čeká, když jsem si řekla, že si prostě užiju dovolenou doma, a když už jsem se pomalu začala smiřovat s náhradním plánem....tak přesně tehdá to přišlo! Ale pěkně popořádku....

Angličani, lidé neskutečně posedlí pravidly a směrnicemi, které nelze obejít a pokud ano, tak to ani nemá cenu, protože by se pak člověk nedoplatil za pokutu. Po těchto zkušenostech a pár načtených článcích jsem opravdu začala pochybovat o tom, že to teď vyjde. Všude se píše, že všechny smlouvy začínají začátkem srpna, což je nejspíše kvůli trainingu, který poskytují, rozvrhům a celkově asi aby byl pořádek. Aspoň v byrokracii, když už v baráku si na to nepotrpí :D Ono to zní složitě a komplikovaně a nebudu zastírat, že není. Chce to pořádnou dávku odvahy a v neposlední řadě i štěstí. Největší překážkou Junior doktora ze zahraničí je nedostatek praxe s jejich Zdravotním systémem. Tohle bohužel tvoří aspoň 45% veškerého úspěchu. Bez toho prostě nejde vlak. 

Je několik možností, jak takovou praxi získat...

1. Clinical Attachment - 4-6 týdnů trvající stáž v nemocnici, která je vyloženě šitá na míru cizincům, co chtějí pracovat v Británii. Není potřeba smlouvy. V některých nemocnicích si ji musíte zaplatit a není to zrovna málo. A taky ne všechny nemocnice tuhle možnost poskytují. Co je náplní? Prakticky sledujete doktora( shadowing the doctor). Ale jelikož nemáte smlouvu, nesmíte nic dělat, na nic sáhnout, nic si zkusit. A doktor to dělá zadarmo, z jeho vlastní iniciativy, což zaručuje to, že se vám bude opravdu věnovat, protože chce.
2. Health Care Assistant -  To je práce na úrovni našeho Ošetřovatele, nebo možná něco mezi ošetřovatelem a zdravotní sestrou. Může ji dělat každý. Je to práce placená, vybíráte si směny. A jelikož je to práce přechodná asi pro všechny, co ji dělají, je jich neustálý nedostatek, takže se člověk nemusí bát, že ji nesežene. 

Tohle jsou prakticky jediné dvě cesty, jak získat praxi s NHS ( National Health System). Nic moc co? Obejít se to nijak nedá a pokud nemocnice nedělá Clinical Attachments, tak je prostě nedělá a nezajímá je, že už jste si našli doktora, který by se za vás zaručil a ukázal vám co a jak. Tohle je aspoň moje zkušenost.

A nebo pak máte z pekla štěstí, jako jsem měla já....

Týden před tím, než jsem měla odjet do ČR jsem dostala pozvánku na pohovor, který se ale měl uskutečnit v den přesně uprostřed mého pobytu doma. Ajaj. Asi osud, nebo kuráž nebo možná naštvání mi vnuklo myšlenku, že se jich prostě zeptám, zda by ten pohovor nešel udělat jindy nebo přes skype. Za chvíli mi přišel email. Světe div se. No problem! Tak si zaskapujem! Já tomu do poslední chvíle vůbec nevěřila a myslela si, že se mi ve sjednanou dobu nikdo neozve. 

Pondělí ráno. Tak jo, já si teda aspoň převleču vršek od pyžama a učešu vlasy. Přihlásím se na skype, chvíli čekám a on mi opravdu někdo volá. Přijímám hovor a opravdu doufám, že ty pyžamové kalhoty vidět nejdou :D Ale safra, ten bordel za mnou, ten teda vidět jde! To mi nedošlo :D Chvíli jsme si povídaly a bylo mi sděleno, že se mi ozvou během několika hodin. A tak jsem čekala, celé odpoledne chodila na email (mami, proto mám tak vysoký účet za telefon, promiň! ) a nic. Další den ráno...zase nic. Co to? Vždycky mi aspoň napsali, že to teda nevyšlo. No a v úterý odpoledne email s předmětem: URGENT. Ha! "We would like to offer a job." What? Are you fucking kidding me??" Snažili se mi dovolat na anglické číslo, ale já ho měla samozřejmě vyplé. AAAAAAaaaaaa...následovalo skákání po domě, po rodičích, před rodiči, slzičky, úsměvy, spousta zpráv a spousta gratulací...a teď po týdnu, teď po týdnu převládl strach, z kterého se mi až motá hlava. Medicína, po roce a v angličtině? Do čeho jsem se to vlastně namočila?!

PS: Před týdnem jsem se dozvěděla, že Británie potřebuje doktory, ale ty se specializací, že doktorů po škole je tu víc než práce a i rodilým Britům trvá dlouho než práci najdou. Hm! To mi taky někdo mohl říct dřív, než jsem si vzala do hlavy, že se přestěhuju takový kus!

PSS: Postupně mi odsud odjely všechny moje kamarádky a já sháním bydlení, které by mě měsíčně nevysálo ze všech financí a zároveň nevypadalo odpudivě a je to vcelku kumšt! Mimochodem, doktoři, važte si toho, že v ČR se chodí v nemocnic v bílém!! Tady se chodí ve smart obleční a já nemám ve skříni ani kus! Navíc googlím jako blázen, abych měla aspoň trochu představu, co že se vlastně nosí a já nepřišla první den jak nýmand :D